Ztukovatění jater: Tichá epidemie, která může do roku 2040 zasáhnout více než polovinu dospělé populace

Ještě před několika desetiletími bylo ztukovatění jater spojováno především s nadměrnou konzumací alkoholu. Dnes odborníci upozorňují na jiný, stále rozšířenější problém. Nealkoholové ztukovatění jater, dříve označované jako NAFLD a nově převážně jako MASLD, úzce souvisí s metabolickým zdravím. Podle rozsáhlých studií jeho výskyt celosvětově narůstá a onemocnění se nevyhýbá ani dětem a mladým dospělým.

Játra představují jeden z nejdůležitějších metabolických orgánů lidského těla. Každý den se podílejí na stovkách biochemických procesů, od zpracování živin až po regulaci metabolismu tuků a sacharidů.

Přesto mohou změny v jaterní tkáni dlouhou dobu probíhat bez výraznějších příznaků.

Právě tato skutečnost činí ztukovatění jater významným tématem současné preventivní medicíny.

Ztukovatění jater v číslech: Co ukazují vědecké studie?

Rozsáhlá systematická analýza publikovaná v roce 2023 v odborném časopise Hepatology přinesla znepokojivá zjištění.

Výzkumníci vyhodnotili 92 studií zahrnujících více než 9,3 milionu osob. Zjistili, že odhadovaný celosvětový výskyt nealkoholového ztukovatění jater v dospělé populaci výrazně vzrostl.

Vývoj prevalence NAFLD

• 25,26 % – odhadovaný výskyt v období 1990–2006.
• 38,00 % – odhadovaný výskyt v období 2016–2019.
• 55,7 % – modelová prognóza prevalence pro rok 2040 podle samostatné studie z roku 2022.

Zatímco první dvě hodnoty vycházejí ze systematické analýzy historických populačních dat, poslední představuje statistickou prognózu. Nejde tedy o skutečně naměřený výskyt v roce 2040.

Nárůst z přibližně 25 % na 38 % znamená relativní zvýšení o více než 50 %.

Výsledky však současně odrážejí rozdíly mezi zkoumanými populacemi a diagnostickými metodami. Nelze je proto interpretovat jako přesnou změnu výskytu u jedné neměnné skupiny obyvatel.

Přesto jde o významný signál, že metabolicky podmíněná onemocnění jater představují rostoucí celosvětový zdravotní problém.

Zdroj: Systematická analýza publikovaná v Hepatology (2023) a prognostická studie publikovaná v Clinical and Molecular Hepatology (2022).

Ztukovatění jater se nevyhýbá ani mladší generaci

Ještě závažnější je skutečnost, že problematika ztukovatění jater není omezena pouze na dospělou populaci.

Metaanalýza publikovaná v roce 2024, která hodnotila výsledky 62 studií, odhadla celosvětovou prevalenci NAFLD u dětí a dospívajících v obecné populaci na přibližně 13 %.

Ve skupině dětí s obezitou byl odhad výrazně vyšší – dosahoval přibližně 47 %.

Novější modelová analýza věkové skupiny 5–24 let uvádí pro MASLD celosvětový odhad kolem 7 %.

Rozdíly mezi těmito čísly vyplývají mimo jiné z použitých diagnostických kritérií, věkového rozpětí a metodiky jednotlivých studií.

Odborníci upozorňují na souvislost s rostoucím výskytem dětské obezity, nedostatkem pohybové aktivity a metabolickými rizikovými faktory.

Významnou roli ovšem mohou hrát také genetické predispozice a další individuální okolnosti.

Ztukovatění jater proto není automaticky onemocněním staršího člověka ani přímým důsledkem jednoho konkrétního stravovacího návyku.

Co je NAFLD a proč se dnes používá označení MASLD?

Termín NAFLD pochází z anglického Non-Alcoholic Fatty Liver Disease.

V českém prostředí se běžně používá označení nealkoholové ztukovatění jater nebo nealkoholová tuková choroba jater.

Původní definice vycházela ze zvýšeného ukládání tuku v játrech při vyloučení významné konzumace alkoholu a dalších známých příčin.

V červnu 2023 však odborné hepatologické společnosti představily novou mezinárodní nomenklaturu.

Do popředí se dostal termín MASLD – Metabolic Dysfunction-Associated Steatotic Liver Disease, tedy steatotické onemocnění jater spojené s metabolickou dysfunkcí.

Proč odborníci změnili název?

Původní označení NAFLD vymezovalo onemocnění především negativně – podle nepřítomnosti nadměrné konzumace alkoholu.

Nová terminologie lépe zdůrazňuje vztah mezi ukládáním tuku v játrech a metabolickými rizikovými faktory.

Diagnóza MASLD vyžaduje průkaz steatózy jater a přítomnost alespoň jednoho kardiometabolického rizikového faktoru. Lékař současně posuzuje příjem alkoholu a jiné možné příčiny jaterního onemocnění.

Mezi sledované metabolické faktory patří například:

• nadváha nebo zvýšené množství břišního tuku,
• poruchy metabolismu glukózy a diabetes 2. typu,
• zvýšený krevní tlak,
• zvýšené triglyceridy v krvi,
• snížená hladina HDL cholesterolu.

Změna názvu tak odráží širší vědecké poznání – játra nelze vnímat odděleně od metabolismu celého organismu.

NAFLD, MASLD a MASH: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Termíny NAFLD a MASLD se v mnoha případech vztahují k podobné skupině pacientů, jejich diagnostické definice však nejsou zcela totožné.

Co se při ztukovatění jater odehrává v organismu?

Játra fungují jako důležité metabolické centrum.

Podílejí se na přeměně sacharidů, zpracování mastných kyselin, syntéze cholesterolu, ukládání zásobních látek a tvorbě lipoproteinů.

Za běžných fyziologických podmínek je množství tuku vstupujícího do jater, vytvářeného v játrech a následně využívaného nebo transportovaného z jater udržováno v určité rovnováze.

Pokud se tato rovnováha naruší, může docházet k nadměrnému hromadění triglyceridů v jaterních buňkách.

Tento stav označujeme jako jaterní steatózu.

Jakou roli hraje inzulinová rezistence?

Jedním z významných faktorů souvisejících s MASLD je inzulinová rezistence.

Při tomto stavu reagují některé tkáně organismu méně účinně na působení inzulinu.

To může ovlivňovat metabolismus glukózy i tukových látek a přispívat ke zvýšenému přísunu mastných kyselin do jater.

Současně se mohou měnit procesy tvorby tuků přímo v jaterních buňkách.

Výsledkem může být jejich nadměrné ukládání.

Inzulinová rezistence však není jedinou příčinou. Vznik MASLD představuje komplexní proces, ve kterém se uplatňuje genetika, výživa, tělesná kompozice, hormonální regulace a další faktory.

Může mít ztukovatění jater i štíhlý člověk?

Ano.

Přestože se MASLD často vyskytuje společně s nadváhou a obezitou, může být diagnostikováno také u osob s normálním BMI.

Tělesná hmotnost totiž sama o sobě nevypovídá o metabolickém zdraví.

Důležitou roli může hrát množství viscerálního tuku, genetická predispozice, citlivost tkání na inzulin nebo přítomnost dalších metabolických rizik.

Normální hmotnost tedy automaticky neznamená, že člověk nemůže mít zvýšené množství tuku v játrech.

Proč může být ztukovatění jater dlouho bez příznaků?

Jednou ze zvláštností MASLD je skutečnost, že onemocnění může probíhat bez zjevných obtíží.

U části lidí může být steatóza zjištěna náhodně, například při ultrazvukovém vyšetření břicha.

Někteří pacienti mohou uvádět únavu nebo neurčitý tlak v pravém podžebří. Tyto obtíže jsou však nespecifické a samy o sobě neumožňují stanovení diagnózy.

Ani normální hodnoty jaterních enzymů vždy nevylučují významnější jaterní změny.

Kdy může být onemocnění závažnější?

U některých pacientů může prosté ukládání tuku přejít do zánětlivé formy označované jako MASH.

Ta je charakterizována poškozením jaterních buněk a zánětlivými změnami.

Při dlouhodobém průběhu může u části nemocných docházet k fibróze – tvorbě vazivové tkáně v játrech.

Pokročilá fibróza může vést až k cirhóze.

Ne každý člověk s MASLD však dospěje do pokročilého stadia. Průběh je individuální a závisí na celé řadě faktorů.

Jak se MASLD diagnostikuje?

Diagnostika vychází z kombinace klinických informací a vyšetření.

Lékař posuzuje metabolické rizikové faktory, osobní anamnézu, užívané léky, konzumaci alkoholu a případné další příčiny jaterního onemocnění.

Součástí vyšetřování mohou být laboratorní testy, ultrazvuk nebo metody zaměřené na hodnocení množství tuku a fibrózy v játrech.

Evropská doporučení z roku 2024 zdůrazňují také využití neinvazivních metod, například skóre FIB-4 a elastografie, při hodnocení rizika pokročilé fibrózy.

Pokud existuje podezření na onemocnění jater, je důležité obrátit se na lékaře a nespoléhat pouze na domácí hodnocení příznaků.

Co podle současných vědeckých poznatků ovlivňuje metabolické zdraví jater?

Odborná doporučení EASL, EASD a EASO publikovaná v roce 2024 zdůrazňují význam dlouhodobě udržitelných opatření v oblasti životního stylu.

1. Kvalita stravy

Doporučován je stravovací režim podobný středomořskému modelu.

Ten klade důraz na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné potraviny, ořechy, kvalitní rostlinné tuky a přiměřený příjem bílkovin.

Důležité je také omezovat slazené nápoje, nadměrný příjem nasycených tuků a některé vysoce průmyslově zpracované potraviny.

2. Pravidelný pohyb

Pohybová aktivita přispívá ke zlepšování metabolických parametrů a tělesné kondice.

Příznivý význam může mít i tehdy, když nedochází k výraznému snížení tělesné hmotnosti.

3. Přiměřená tělesná hmotnost

U pacientů s MASLD a nadváhou doporučují odborné postupy dlouhodobé snížení hmotnosti.

Podle doporučení z roku 2024 může redukce nejméně o 5 % přispět ke snížení množství tuku v játrech, redukce o 7–10 % ke zlepšení jaterního zánětu a redukce alespoň o 10 % ke zlepšení fibrózy.

Tyto cíle se vztahují na konkrétní skupinu pacientů s MASLD a nadváhou, nikoliv obecně na všechny osoby bez ohledu na zdravotní stav.

4. Kontrola metabolických rizik

Důležitá je také kontrola krevního tlaku, krevních lipidů a metabolismu glukózy.

Metabolické zdraví totiž představuje souhrn vzájemně propojených procesů.

Jakou roli hraje cholin v metabolismu tuků a činnosti jater?

Při zkoumání fyziologických funkcí jater se setkáváme také s cholinem.

Cholin je důležitá živina, kterou organismus využívá při celé řadě biologických procesů.

Je nezbytný například pro syntézu fosfatidylcholinu, významné složky buněčných membrán.

Fosfatidylcholin se zároveň podílí na tvorbě lipoproteinových částic, které umožňují transport některých lipidů v organismu.

Cholin má proto významnou fyziologickou úlohu při metabolismu tuků.

Evropská unie pro cholin za stanovených podmínek povoluje následující zdravotní tvrzení:

• Cholin přispívá k normálnímu metabolismu lipidů.
• Cholin přispívá k udržení normální činnosti jater.
• Cholin přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu.

Je ovšem důležité rozlišovat mezi fyziologickou funkcí živiny a léčbou konkrétního onemocnění.

Skutečnost, že cholin přispívá k normální činnosti jater, neznamená, že jeho doplňování léčí MASLD, MASH nebo odstraňuje již nahromaděný tuk z jater.

Stejně tak nelze automaticky předpokládat, že vyšší dávky cholinu budou pro každého člověka přínosnější.

Znamená zdraví jater pravidelný detox?

Pojem detoxikace se v oblasti výživy používá velmi často. Z medicínského hlediska je však vhodné rozlišovat mezi přirozenými metabolickými procesy organismu a marketingovým označením detoxikačních programů.

Játra se přirozeně podílejí na přeměně a zpracování mnoha látek včetně některých léčiv a produktů vlastního metabolismu.

Neexistuje však dostatek kvalitních klinických důkazů, že běžné komerční detoxikační kúry dokážou u zdravých lidí „vyčistit játra“ nebo odstranit jaterní steatózu.

Dlouhodobá péče o metabolické zdraví se proto opírá především o pestrou stravu, fyzickou aktivitu, omezení rizikových návyků a odpovídající zdravotní péči.

Co nám výzkum NAFLD a MASLD říká o budoucnosti?

Dostupné vědecké poznatky ukazují, že metabolicky podmíněné ztukovatění jater představuje významný celosvětový zdravotní problém.

Z historických populačních dat vyplývá rostoucí výskyt onemocnění a některé prognostické modely předpokládají další zvyšování prevalence v následujících desetiletích.

Změna označení NAFLD na MASLD je proto více než jen úpravou lékařské terminologie.

Připomíná, že játra nejsou izolovaným orgánem, ale součástí složitého metabolického systému.

Jejich stav souvisí s hospodařením organismu s energií, metabolismem tuků a sacharidů i celkovým životním stylem.

Zdraví jater nezačíná krátkodobým detoxikačním programem. Začíná porozuměním tomu, jak náš organismus funguje, a dlouhodobou péčí o metabolické zdraví.

Často kladené otázky

Co znamená MASLD?

MASLD označuje steatotické onemocnění jater spojené s metabolickou dysfunkcí. Pro diagnózu je nutná přítomnost jaterní steatózy a alespoň jednoho kardiometabolického rizikového faktoru.

Je NAFLD totéž co MASLD?

MASLD představuje novější terminologii, která převážně nahrazuje NAFLD. Diagnostická kritéria však nejsou úplně totožná.

Kolik lidí na světě má ztukovatění jater?

Systematická analýza publikovaná v roce 2023 odhadla prevalenci NAFLD v dospělé populaci za období 2016–2019 na 38 %. Nejedná se o přímé měření současného výskytu MASLD v roce 2026.

Může mít ztukovatění jater i dítě?

Ano. Metaanalýza publikovaná v roce 2024 uvádí celosvětovou prevalenci NAFLD u dětí a dospívajících v obecné populaci přibližně 13 %.

Může mít MASLD člověk s normální hmotností?

Ano. Onemocnění se může vyskytovat také u osob s normálním BMI. Významnou roli hraje celkové metabolické zdraví a další rizikové faktory.

Lze ztukovatění jater poznat podle příznaků?

Ne vždy. MASLD může dlouho probíhat bez příznaků a jeho zjištění vyžaduje odpovídající lékařské vyšetření.

Mohou doplňky stravy vyléčit MASLD?

Doplňky stravy nejsou určené k léčbě MASLD. Některé živiny mají uznané fyziologické funkce, ale to samo o sobě neprokazuje léčebný účinek při konkrétním onemocnění.

Použité odborné zdroje

1. Younossi ZM et al. (2023)
The global epidemiology of nonalcoholic fatty liver disease (NAFLD) and nonalcoholic steatohepatitis (NASH): a systematic review.
Hepatology, 77(4), 1335–1347.
DOI: 10.1097/HEP.0000000000000004
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36626630/

2. Le MH et al. (2022)
Forecasted 2040 global prevalence of nonalcoholic fatty liver disease using hierarchical Bayesian approach.
Clinical and Molecular Hepatology.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36117442/

3. Prevalence of nonalcoholic fatty liver disease in pediatrics and adolescents (2024)
Systematic review and meta-analysis.
World Journal of Pediatrics.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38771552/

4. Global and regional prevalence, burden, and risk factors for MASLD in children and adolescents aged 5 to 24 years (2026)
Systematic review, meta-analysis and modeling study.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41845468/

5. EASL–EASD–EASO (2024)
Clinical Practice Guidelines on the Management of Metabolic Dysfunction-Associated Steatotic Liver Disease (MASLD).
Journal of Hepatology.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11299976/

6. American Association for the Study of Liver Diseases (2023)
New MASLD Nomenclature.
https://www.aasld.org/new-masld-nomenclature

7. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012
Seznam povolených zdravotních tvrzení pro potraviny, včetně cholinu.
https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2012/432/oj

Článek má vzdělávací charakter. Nenahrazuje odbornou lékařskou diagnostiku ani léčbu. Informace o onemocněních neslouží jako deklarace účinků žádného doplňku stravy.

Zajímá vás více o složení BFL LIVER DETOX?

BFL LIVER DETOX je doplněk stravy obsahující cholin bitartrát, ostropestřcový olej, olej z vlašských ořechů, kyselinu alfa-lipoovou, koenzym Q10 a vitaminy C a B2.

Seznamte se s jednotlivými složkami a jejich charakteristikami.

Prozkoumat složení BFL LIVER DETOX